Pred 2200 rokami, jeden človiek izměril Zemju, s pomoco kijov, tieńov i svojogo uma.
V tretim vieku BC, Eratosthenes (gr. Ἐρατοσθένης) - učenec iz starodavnej Aleksandriji, počul od graždanov Grecji nešto kuriozne. Podčas soncestaja v leto, vertikalny kij v mieste Syen (nyni Asuan) ne daval žadnogo tieńa a v tom samom čase identičny kij v mieste Aleksandrija daval.
Večšina ľudi ignorovala ten fenomen. Ale Eratosthenes uvidiel v tom trop. Mysliel tak, jesli Ziemja byla by ploska, oba tieńy poviny byť identične. Ale ne byly. To označalo že Zemja jest kriva.
V deń kedy ne bylo tieńa v Syene, Eratosthenes izměril kut tieńa v Aleksandriji - bylo to 7.2 gradusa i odnočasno 1/50 drob kruga. Od putnikov karavan znal takže, že dalenosť medz miestami javila se okolo 800 km. Iz tych dvoch čisl izčisljil 800 km x 50 = 40 000 km.
To byl obvod Zemji - omal identičny jako my zname dnes (40 075 km). Bez satelitov, bez teleskopov, bez komputerov. Tolko geometria, svietlo sonca, i pytanie "čemu".
Post Scriptum: Eratosthenes byl vobšče interesnym učencom. Dnes každy informatik zna algoritm zvany "Sito Erastotenesa", uči se go v školach. Aby najti proste čislo (proste čislo děli se tolko prez sebe i prez jeden) treba prevjeriť, že kandidat ne děli se prez vse menše od sebe čisla. Vo vremenach kedy ne bylo komputerov, byla to velmi težka rabota, osobeno dla velikich čisl. Eratosthenes predložil sposob iskania prostych čisl tako metodo: iz zbira pregledanych čisl možna odstraniť čisla množene razy ine proste čisla - prez dva (4,6,8 ...), prez tri (6,9,12 ...), prez pæť (10,15,20 ...), prez sedem (14,21,28 ...), prez jedenasť (22,33,44 ...) etc. bo to je očevidne, že one ne mogu byť proste - tomu že možna utvoriť ich prez množenie inych čisl.